Plyn do Česka teče v objemu až 100 gigawatthodin denně. Znamená to tedy, že Česko bez výraznějšího zájmu médií obnovilo svůj dovoz ruského plynu. Výrazných až čtyřicet procent do Česka dováženého plynu je nyní právě ruského původu. Prohlubuje se přitom současně také závislost Česka na ruské ropě. V letošním první pololetí dovezla ČR největší objem ruské ropy za všechna první pololetí v celém období od roku 2010, jak plyne z dat ČSÚ.
Přesto je třeba vnímat daný vývoj v širším kontextu. Česká republika má nyní lépe než před invazí Ruska na Ukrajinu zajištěné alternativní cesty – cesty pro dovoz neruských energií –, případně od loňska výrazně pokročila v budování takových cest.
Takže v případě plynu sice Česko jeho dovoz z Ruska letos v říjnu obnovilo, ale je nyní snazší než vlastně kdykoli v minulosti se zcela přeorientovat na dodávky plynu takové, jež by byly zcela ne-ruského plynu. To ostatně příznivě kvituje také ratingová agentura Moody’s, která Česku, resp. jeho veřejnému dluhu včera z velké části právě díky uskutečněnému nebo potenciálně uskutečnitelnému snížení objemu dovozu energií z Ruska zlepšila ratingový výhled.
Česko nyní může snáze než kdykoli v minulosti dovážet plyn z Norska a z dalších částí světa mimo Rusko, a to zejména díky získání kapacity v terminálu na zkapalněný plyn v Nizozemsku, resp. pro příští léta dále pak v Německu.
Rovněž v případě dovozu ropy činí Česko od loňska kroky, které v příštích letech umožní zcela eliminovat její import z Ruska. Zejména se jedná o rozšíření přepravní kapacity transalpinského plynovodu TAL, jenž ropu vede z italského Terstu do Bavorska, kde se napojuje potrubí vedoucí ji do Česka.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
